Italský jezdec za Bahrain-Merida získává své první vítězství v Monumentu
Vincenzo Nibali z Bahrajnu-Merida vyhrál ročník 2018 Milán-San Remo poté, co zaútočil na Poggio se 6 km do cíle. Na vrchol Poggio si vytvořil zhruba osmisekundovou mezeru, kterou při sjezdu zvětšil, a pak se mu podařilo udržet se, aby překročil čáru na Via Roma těsně před nabíjecím balíkem.
Caleb Ewan z Mitchelton-Scott obsadil ve svém prvním pokusu v závodě druhé místo a Arnaud Démare z FDJ obsadil třetí místo na stupních vítězů. Loňský vítěz Michal Kwiatkowski (Team Sky) skončil ve sprintu skupin po boku oblíbeného Petera Sagana (Bora-Hansgrohe).
Vítězství Nibaliho dává Itálii prvnímu vítězi Monumentu za více než deset let.
Jak závod dopadl
109th edice ‚The Primavera‘začala v Miláně vlhce, s pelotonem zabaleným proti chladu a dešti.
Po několika pokusech o vytvoření přestávky nakonec vyrazila na cestu skupina devíti jezdců, s jediným zástupcem z týmů WorldTour: Matteo Bono z UAE Emirates.
Když se hlavní parta schoulila proti mokru, odtržení vytvořilo mezeru asi 5 minut 30 se 115 km do cíle, která byla snížena na 3 minuty 45 na hranici 100 zbývá.
V čele pelotonu řídili tempo tým Sky pracující pro loňského vítěze Michala Kwiatkowského a Quick-Step Floors. Belgický tým spoléhal na italského sprintera Eliu Vivianiho poté, co se Fernando Gaviria se zlomenou rukou utrpěl v Tirreno-Adriatico, když odstoupil.
Favorit závodu, Sagan, vypadal uprostřed balíku pohodlně.
Jak se závod vydal na jih podél Ligurského pobřeží, déšť utichl, vyšlo slunce a 180 jezdců si svléklo pláštěnky a návleky. Peloton si udržoval relativně klidné tempo a pomalu se vracel do odtržených jezdců.
S přibližně 45 km do cíle se tempo pelotonu zvýšilo, což způsobilo nervy a občasné pády. Britský sprinter Dan McLay z EF-Education First vypadl ze závodu poté, co dopadl na podlahu spolu s týmovým kolegou Simonem Clarkem.
Zbytky odtržení byly pohlceny 30 km do cíle a po ujetí 264 km dorazila parta na úpatí Cipressy. Je to 5,6 km stoupání, kde je jasné, kteří jezdci jsou ve formě, a tradičně jsou potenciální vítězové závodu odděleni od těch, kteří také běželi.
Většina sprinterů velkých jmen byla na začátku stoupání stále v hlavní skupině, včetně Marka Cavendishe, Caleba Ewana, Marcela Kittela, Arnauda Démareho, André Greipela a Alexandra Kristoffa.
Kittel byl první, kdo kapituloval a rychle vypadl zezadu. Zbytek favoritů však dokázal zůstat s hlavním balíkem přes vrchol Cipressy, a to i přes pokus týmu Sky roztrhat závod injekcí tempa.
Francouzský tým FDJ vedl balík po sjezdu Cipressy a staral se o vedoucího týmu Démare, bývalého vítěze závodu.
Poslední překážkou závodu bylo Poggio, krátké 3,7km stoupání s maximálním sklonem 9%.
Pouhých 9 km od cílové čáry je Poggio poslední šancí pro týmy bez čistého sprintera zaútočit na vítězství.
Když peloton dorazil na základnu Poggio, vedl ho Quick-Step Floors a tým Bahrain Merida Vincenza Nibaliho.
Když se parta mačkala kolem kruhového objezdu, jezdec Dimension Data Mark Cavendish narazil do žlutého patníku uprostřed silnice a udělal přes jeho vrchol celé s alto, aby vypadl ze závodu.
Jak cesta strmější, začaly útoky, počínaje kopáním Jempyho Druckera z BMC Racing. Následoval ho a předjel Vincenzo Nibali, který sám překonal vrchol s odstupem asi osmi sekund na skupinu.
S přibližně 5 km do cíle Nibali sestoupil se svou obvyklou směsí ladnosti a odvahy a neustále prodlužoval vzdálenost zpět k pronásledovatelům.
Za ním se pronásledoval Matteo Trentin z Mitchelton-Scott, těsně následovaný Saganem, Kwiatkowskim a Michaelem Matthewsem z týmu Sunweb pokračovali ve stíhací jízdě.
Nibali projel pod flamme rouge sám, ale přeskupený peloton se blížil rychlostí. Itala to však nezastihlo a on překročil hranici a stal se prvním Italem, který vyhrál závod od Filippa Pozzata v roce 2006.
